Strmý růst úrokových sazeb hrozí masivním předražením dluhů v příštích letech.
Česku se jako bumerang vrátí obrovské dluhy, které nashromáždilo v období pandemie. Suma, kterou Česká republika zaplatí na úrocích ze svých dluhů, letos prudce vzroste a podle odhadů překoná rekord z roku 2013. Zatímco ještě loni Česko vyplatilo investorům do českého vládního dluhu 42,2 miliardy korun. rok má částka přesáhnout hodnotu 51 miliard Kč, kterou stát vyplatil před devíti lety. Navíc strmý růst úrokových sazeb hrozí masivním předražením dluhů v příštích letech. Informoval o tom server e15.cz.
Ministerstvo financí ve svém zhruba měsíc starém oficiálním odhadu počítalo s růstem nákladů na 50 miliard korun. Tato částka je však údajně podhodnocena. „Letos bude znamenat zvýšení ročních úrokových nákladů nad 60 miliard korun, tedy o polovinu více než v předchozích pěti letech,“ řekl ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Za příliš optimistický považují zhruba 10miliardový růst i další odborníci. „Reálné náklady na obsluhu státního dluhu budou s největší pravděpodobností atakovat 60 miliard korun. To však není nic, co by rozpočet nedokázal absorbovat,“ uvedl partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
O 20% vyšší náklady na obsluhu dluhu očekává broker XTB. „Úrokové výdaje mohou dosáhnout 55 miliard korun,“ tvrdí analytik společnosti Štěpán Hájek. Důvodem skokového růstu vyplácených úroků je zvýšení dluhu během pandemie zhruba o 800 miliard korun.
„Z hlediska absolutní výše nákladů na obsluhu státního dluhu nebude klíčovým problémem růst úrokových sazeb, ale absolutní výše dluhu. Ten během let 2020 a 2021 vzrostl na 2,5 bilionu Kč,“ dodává Sklenář.
Výrazně více peněz si prý stát bude muset pořídit už letos. „Už z dnešního pohledu je v důsledku událostí na Ukrajině současný rozpočet nereálný,“ zdůraznil manažer portfolia Raiffeisenbank Jaromír Sladkovský. V únoru schválený rozpočet počítá letos se schodkem 280 miliard Kč. Za každou půjčenou miliardu na 10 let přitom stát zaplatí na úrocích 36 milionů korun ročně.
Podstatně větším dramatem mohou být příští roky, kdy se spočítají vlivy rozpočtových schodků a podstatně vyšších úrokových sazeb než nástroje České národní banky (ČNB) v boji proti inflaci. „Pokud bude pokračovat další růst státního dluhu a postupně se projeví zvýšení sazeb, tak už v horizontu tří až čtyř let se úrokové náklady na obsluhu dluhu vyšplhají na zhruba 130 miliard korun ročně,“ připomíná Sklenář.
To je více než trojnásobek výše z let 2016 až 2021. Podle Sklenáře to znamená, že i kdyby rozpočtové příjmy a výdaje byly v příštích letech v rovnováze, jen úrokové platby z dluhů by vedly k více než stomiliardovým ročním deficitům.
