- Komerční sdělení -finance
DomůBydleníOdliv mozků pokračuje, studium v cizině zvažují až dvě třetiny mladých Slováků....

Odliv mozků pokračuje, studium v cizině zvažují až dvě třetiny mladých Slováků. Jak je dostat domů?

Téměř dva ze tří mladých zvažují studium v ​​zahraničí nebo tam už nyní studují. Pro rodiče je to ještě akutnější téma – až 85 % potvrdilo, že má děti v zahraničí nebo zvažuje je tam poslat ke studiu.
Mladí (18 až 25 let) odcházejí za vyšší kvalitou škol, kvůli uplatnění v budoucnosti nebo si chtějí život v zahraničí vyzkoušet. Méně než třetina mladých má jasno v tom, že se chce vrátit domů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Slovenské spořitelny.

Za posledních 15 let opustilo Slovensko více než 300 tisíc převážně mladých lidí a mnozí další o tom uvažují. Největší slovenská banka proto spustila aktivity, aby je přitáhla domů. „Jsme přesvědčeni, že Slovensko potřebuje lidi, kteří věří v jeho budoucnost. Jen tak se nám bude všem lépe žít, podnikatelům a podnikatelkám lépe podnikat, a jen tak budeme všichni spolu jako země úspěšní. Chceme lidi povzbudit k tomu, aby věřili v budoucnost na Slovensku, aby se na naši zemi dívali s optimismem a realizovali si zde své sny. Proto jsme se rozhodli mladé motivovat, aby se vrátili domů,“ vysvětluje Dáša Juríková, ředitelka Brand HUBu České spořitelny.

Slovenská spořitelna proto na unikátní microsite www.buducnostjevasa.sk spolu s partnery Growni, Profesia a Innovate Slovakia přináší například aktuální pracovní nabídky na Slovensku, možnosti na rozběh podnikání či startupů nebo letní stáže pro studenty, kteří jsou na vysokých školách v zahraničí.

Domů se vracejí vědci i podnikatelé
Mezi úspěšné Slováky, kteří se vrátili na Slovensko, patří i Samuel \“Vedátor\“ Kováčik. „V Irsku mi chyběl pocit zázemí a to se už těžko buduje nově. Měl jsem pocit – a stále mám – že na Slovensku dokážu více přispět, vytvořit nějakou pozitivní změnu. V obou zemích jsem vnímal samozřejmě i negativa, ale tady mám pocit, že s jejich řešením dokážu trochu pomoci. A to je povzbudivý pocit!,“ vysvětluje známý fyzik a popularizátor vědy, který v minulosti získal výzkumný grant od Irské výzkumné nadace na Dublinském institutu pokročilých studií.

Jozef Žatko, úspěšný podnikatel z ovocnářské farmy Bioplant, studoval marketing a byznys na londýnské University of Westminster a na newyorské Seton Hall University. Po sedmi letech v zahraničí se vrátil na Slovensko, protože chce přinášet inovace a technologie do rodinného byznysu a zemědělského segmentu. „Kromě toho jsem jako nejstarší z osmi dětí chtěl někam firmu potáhnout. Zároveň se mnoho mých kamarádů z prestižních světových univerzit začalo vracet na Slovensko. Viděli, že zde lze realizovat nabyté znalosti a zkušenosti.“

Mladí odcházejí za vzděláním a uplatněním
Důvodů k odchodu do zahraničí je několik. „Podle našeho průzkumu se 92 % mladých rozhodlo studovat v zahraničí kvůli vyšší kvalitě škol. Necelých 60 % respondentů uvedlo lepší uplatnění na trhu práce, 44 % si chce život v zahraničí jednoduše vyzkoušet. Téměř třetina odchází i proto, aby získala lepší jazykové schopnosti a méně než čtvrtina na základě doporučení od kamarádů,“ vysvětluje Matej Horňák, analytik České spořitelny.

Nejvíce chtějí jít hned k sousedům
Mladí ke studiu a práci v zahraničí preferují zejména Česko (44 %), následuje Německo, Rakousko a Velká Británie. Pracovat v zahraničí plánuje více než polovina dotázaných roky či dokonce déle.

Mladí a rodiče nemají stejný pohled na návrat
Mladí chtějí zůstat v zahraničí, rodiče chtějí, aby se vrátili. „Pouze třetina mladých má jasno v tom, že se chce vrátit domů, přičemž až polovina rodičů by si přála návrat jejich dětí zpět na Slovensko. Rodina je pro mladé jednoznačně klíčová – domů by se vrátili především kvůli rodině a přátelům (72 %), aby si založili vlastní rodinu (35 %) či změnili Slovensko k lepšímu (27 %). Od návratu je naopak odrazují nízké platy, politická situace, korupce či nižší životní úroveň,“ uzavírá Horňák.

Pouze třetina rodičů si ke studiu dětí neodkládá peníze stranou
Slováci jsou zodpovědní, na vzdělání svých dětí myslí dopředu. Téměř každý šestý rodič dokáže vykrýt vzdělání dětí z běžného rozpočtu, ke studiu má zřízené investiční spoření téměř pětina rodičů, klasické spoření 17 % a již odloženou potřebnou sumu stranou téměř desetina dotázaných rodičů.

zeny

Mohlo by Vás zajímat

PR článek