Slovenská ekonomika dlouhodobě ztrácí svoji atraktivnost. Zahraniční investoři se k nám moc nehrnou.
Slovensko výrazně ztratilo ze své atraktivnosti. Naše ekonomika se v posledních letech dostala až do stavu, kdy z ní přímé zahraniční investice prchají.
Jak vyplývá z údajů Národní banky Slovenska (NBS), příliv přímých zahraničních investic v roce 2020 se ocitl v záporných hodnotách. V praxi to znamená, že ze Slovenska celkově odešlo přibližně 1,7 miliardy eur.
Takový únik kapitálu jsme dosud nezažili za poslední desetiletí. Dokonce i během vlád Směru, kdy se výrazně zhoršilo podnikatelské prostředí, zahraniční firmy od nás nestahovaly tolik svých investic.
Těžké covidové časy
Ministerstvo hospodářství připisuje útěk cizího kapitálu ze slovenské ekonomiky covidu.
„Rok 2020 byl prvním rokem, který byl výrazně celosvětově poznamenán koronapandemií. Podnikatelské aktivity tím byly výrazně poznamenány a přímé zahraniční investice nešly podle plánu samotných investorů,“ uvedl tiskový obor resortu hospodářství. Zároveň dodal, že v současnosti už naopak zaznamenáváme nárůst zájmu o investice jak nových, tak již etablovaných investorů.
S tvrzeními ministerstva pouze částečně souhlasí analytik společnosti XTB Lukáš Lipovský. Na jedné straně přiznává, že pokles přímých zahraničních investic částečně souvisel is koronavirem.
„Pandémie způsobila na světových trzích mnoho nejistoty, což vedlo investory k opatrnosti. Proto velká část podniků odložila nebo omezila své plánované investice, protože nejen Slovensko, ale celý svět čelily nejistým časům. V těchto časech se těžko něco plánuje, což zvyšuje pro investory vnímání, respektive podstupování rizika,“ vysvětlil Lipovský.
K omezení investic došlo iv okolních zemích, avšak nepropadly se do záporných hodnot jako u nás. Nižší ochotu utrácet kapitál zaznamenali například iv Česku, ale nedostali se do červených čísel. Navzdory poklesu přitekly k našim západním sousedům v podobě přímých zahraničních investic 3 miliardy eur.
Dlouhodobé rozhodování
Podle Lipovského se zahraniční firmy při investování svých financí z dlouhodobého hlediska rozhodují v první řadě na základě stability. Čili potřebují stabilní politické prostředí, důvěryhodné soudnictví, vhodné podnikatelské prostředí a nízkou byrokracii.
Důležitou roli následně hrají daňově-odvodové zatížení, produktivita práce, dostupnost pracovní síly, dodavatelské řetězce, poloha a konkurence.
„Jako negativum vnímám v posledních letech zejména to, že se upravovala sazba DPH, což znejišťuje zahraniční investory. Nesmíme zapomínat ani na poslední kroky vlády ve snaze dodatečně zdanit Slovnaft, který momentálně více vydělává na ruské ropě. Takové návrhy vlády snižují kredibilitu Slovenska,“ dodal Lipovský.
Výkonný ředitel Podnikatelské aliance Slovenska (PAS) Martin Lidaj útěk kapitálu ze Slovenska odůvodnil tím, že Slovensko ztrácí svou atraktivitu již dlouhodobě.
„Pozvolna ztrácíme konkurenceschopnost, kterou jsme jako země získali díky reformám z dob Mikuláše Dzurindy a Ivana Mikloše. Pro investory jsme dnes příliš drazí, i pro vysoké zdanění a odvodové zatížení. Částečně to zachraňuje dovednost Slováků, v porovnání s některými zeměmi je kvalita výrobků na vyšší úrovni,“ přiblížil Lidaj.
Špatné podnikatelské prostředí
Jak dále dodal, podle loňského průzkumu PAS měla pandemie vliv na zahraniční investice zejména tím, že ukázala neschopnost vlády efektivně manažovat stát.
Firmy a podnikatelé nejhůře hodnotí nestálost podnikatelského prostředí, neustále se měnící podmínky, nízkou vzdělanost obyvatel či slabou vymahatelnost práva.
„Jednou z důležitých oblastí je zlepšení úrovně vzdělávání. V našich průzkumech je právě toto klíčovým tématem. Dále je to potřeba odbourávání administrativních překážek v podnikání, snížení odvodového zatížení. Stát by se měl naučit lépe hospodařit a ne neustále vytahovat peníze z kapes podnikatelů,“ uzavřel Lidaj.
